Ztráta a převodní ceny

V důsledku poklesu zakázek bude v letošním roce zřejmě více společností než v jiných letech hospodařit se ztrátou. V případě, že společnost obchoduje se spojenými osobami (sdruženými podniky), je naléhavější než jindy otázka nastavení převodních cen. Může být dceřinná společnost prodávající vlastní produkci své mateřské společnosti ztrátová? Je utrpěná ztráta způsobena pouze poklesem zakázek nebo i špatně nastavenými převodními cenami? Měla by být utrpěná ztráta kompenzována?

Tyto a další otázky souvisí zejména s rozdělením funkcí a rizik jednotlivých sdružených podniků ve skupině. Platí, že čím vyšší podnikatelské riziko daný podnik podstupuje, tím vyššího zisku by měl za příznivých okolností dosahovat. Za nepříznivých okolností ovšem může nositel rizika utrpět ztrátu. Naproti tomu podnik, jehož činnost je řízena požadavky jiného sdruženého podniku, typicky např. tzv. smluvní výrobce (angl. contract manufacturer), který vyrábí podle instrukcí svého dominantního odběratele, sdruženého podniku, zřejmě nese minimální podnikatelské riziko a měl by dosahovat relativně nižší, ale za to stabilní ziskovosti. Řídí-li se podnik instrukcemi jiného subjektu a utrpí-li ztrátu, může být na místě posoudit oprávněnost určité kompezace.

Hospodaří-li obě spřízněné strany se ztrátami, vzniká samozřejmě otázka alokace ztráty. Komu alokovat více ztráty, komu méně. Praktických aspektů, které by při posuzování měly být zváženy, je samozřejmě více. Je možné přenést část ztrát na smluvního výrobce? Je nutné měnit smluvní podmínky? Jak bude možné ztráty daňově uplatnit? Neohrozí vykázaná ztráta čerpání investiční pobídky ve formě slevy na dani?

Klíčovou otázkou pro posouzení problému, jak naložit se ztrátami vzniklými z obchodování mezi spojenými osobami, je dokumentace převodních cen. Dokumentace, která umožní prokázat tvrzení daňového subjektu a obhájit zvolený postup. Významnou roli může rovněž sehrát závazné posouzení správce daně, zda sjednané převodní ceny odpovídají principu tržního odstupu.