Skutečnost nebo jen marketing?

Bojíte se daňové kontroly? Možná zbytečně. V poslední době se v tisku objevilo několik "zaručených" zpráv o tom, že daňové kontroly budou přísnější a povedou k vyššímu doměřování daní. Viz. např. článek "Tvrdší kontroly ve firmách přihrály zakázky auditorům", E15, 29.11.2010 nebo článek "Obvinění šéfa Central Group vyvolalo paniku", Euro, 22.11.2010. Jsou tyto zprávy odrazem skutečnosti nebo spíše jen přání daňových poradců, aby se jejich klienti finančních úřadů více báli a objednávali více služeb?

Následující tabulka názorně ukazuje, jak vypadají skutečné výsledky daňových kontrol  za posledních deset let.

Z tabulky je patrné, že v průběhu posledních deseti let každoročně klesá počet dokončených daňových kontrol a klesající trend vykazuje také hodnota daní doměřených na základě daňových kontrol vyjádřená podílem doměrků na hrubém domácím produktu. Zatímco v roce 2000 doměřily finanční úřady na daních 3,34 promile HDP, v roce 2009 už to bylo jen 1,28 promile HDP. 

A jak hodnotí provádění daňových kontrol sama daňová správa?

"Kontrolní činnost se stává rok od roku náročnější. Zvyšují se nároky na odbornou připravenost a také na zkušenost pracovníků kontroly nejen z oblasti daňové legislativy, ale i dalších oblastí práva. Rostou nároky i na jejich psychickou odolnost. Daňové řízení je obecně velmi komplikované také z důvodu rozdílných výkladů zákonů, zejména v oblasti správy daní, které jsou ovlivňovány i vyvíjející se judikaturou soudů. 

Složitý proces dokazování má vliv na počet zkontrolovaných subjektů, délku daňových kontrol a v neposlední řadě i na výši doměřené daně. Tuto skutečnost do jisté míry ovlivňuje i rozsah daňových zákonů a jejich časté změny, jejichž důsledkem je zvyšování nepřehlednosti platné právní úpravy.

Daňové subjekty - právnické osoby - jsou v řadě případů zastupovány daňovými poradci či právníky. Značným problémem se stává samotné zahájení daňové kontroly. Po oznámení, že u daňového subjektu bude zahájena kontrola, vyvíjí subjekty nebo jejich zástupci nemalé úsilí k tomu, aby tomuto řízení zabránili. Dochází často ke změnám osob ve funkci jednatele a v několika případech bylo nutné ustanovit správcem daně zástupce. Ti se však ustanovení brání. V souvislosti s Nálezem Ústavního soudu zn. I. ÚS 1835/07 podávají daňové subjekty ve větší míře námitky na důvodnost zahájení daňové kontroly. 

Přetrvává problém obstrukcí v procesu dokazování, a to nejen ze strany daňových subjektů, ale i jejich zástupců z řad daňových poradců. Ti často žádají o prodloužení lhůty k předložení důkazních prostředků, úmyslně navrhují důkazní prostředky, jejichž provedení je časově náročné, např. výslechy svědků (i ze zahraničí), svědků, kteří se nacházejí ve výkonu trestu, případně důkazní prostředky, jejichž správnost lze ověřit pouze v zahraničí apod. Problémy, s nimiž se pracovníci kontrolních oddělení FÚ potýkají, se v podstatě již několik let nemění, nicméně z hlediska četnosti gradují. V souvislosti s Nálezem Ústavního soudu zn. I. ÚS 1611/07 je zřejmá snaha tato daňové řízení úmyslně prodlužovat. 

V průběhu daňové kontroly mění řada daňových subjektů své sídlo, nebo své zplnomocněné zástupce. Ti pak požadují za účelem seznámení se s průběhem daňové kontroly opakovaně nahlédnout do spisu. Dochází tak k prodlužování doby trvání jednotlivých kontrol a současně se snižuje i počet zkontrolovaných subjektů. Časová náročnost provádění daňových kontrol se zvyšuje i z důvodu nutnosti provádění rozsáhlého důkazního řízení. Za účelem dosažení prekluze lhůty pro doměření daně předkládají daňové subjekty nové důkazní prostředky, v mnoha případech až po projednání a podpisu zprávy o daňové kontrole." 

Zdroj: Informace o činnosti české daňové správy za rok 2009 

Faktem je, že pro rok 2012 Ministerstvo financí připravuje vznik speciálního finančního úřadu pro banky, pojišťovny a právnické osoby s obratem nad 2 mld. Kč ročně. Úřad by měl mít zhruba 200 zaměstnanců, kteří by měli být vyškoleni na složitější finanční a účetní transakce. Specialisté by skutečně mohli efektivněji kontrolovat vybrané typy poplatníků. Klíčové ovšem je, kde daňová správa tyto specialisty vezme. V době škrtů a snižování platů ve státní správě to těžko budou noví lidé a problémem mohou být i samotné náklady na školení.

Dalším faktorem, který by teoreticky mohl vést k tvrdším daňovým kontrolám, je účinnost nového daňového řádu od 1.1.2011, který pracovníkům finančních úřadů poskytuje určité možnosti provádět daňové kontroly efektivněji (např. přesněji definuje postup při zahájení a ukončení daňové kontroly). Na druhou stranu dopad jakékoli legislativní změny prověří až praxe. 

Mají se tedy daňoví poplatníci nyní bát tvrdších daňových kontrol? Podle mého názoru není žádný důvod se domnívat, že by daňová správa dokázala změnit trend v daňových kontrolách posledních let. Není důvod se daňových kontrol nyní bát více než dříve. Skutečné údaje ukazují spíše opak. Je ale dobré si uvědomit, proč tomu tak je. Jedním z faktorů, který přiznává i daňová správa, je rostoucí míra angažovanosti kvalifikovaných daňových poradců. Pouze poradce, který se orientuje v obsáhlých daňových předpisech, výkladech a judikatuře, může klientovi při daňové kontrole účinně pomoci.