Články

---

Intenzivnější a tvrdší daňové kontroly?

11. prosinec 2010

Skutečnost nebo jen marketing?

Bojíte se daňové kontroly? Možná zbytečně. V poslední době se v tisku objevilo několik "zaručených" zpráv o tom, že daňové kontroly budou přísnější a povedou k vyššímu doměřování daní. Viz. např. článek "Tvrdší kontroly ve firmách přihrály zakázky auditorům", E15, 29.11.2010 nebo článek "Obvinění šéfa Central Group vyvolalo paniku", Euro, 22.11.2010. Jsou tyto zprávy odrazem skutečnosti nebo spíše jen přání daňových poradců, aby se jejich klienti finančních úřadů více báli a objednávali více služeb?

Následující tabulka názorně ukazuje, jak vypadají skutečné výsledky daňových kontrol  za posledních deset let.

Rok

Počet kontrol v tis.Hodnota doměřených daní v mld. KčHodnota doměřených daní vyjádřená podílem na HDP
20001877,33,34‰
2001174 5,72,44‰
2002162 5,12,07‰
2003132 4,91,91‰
20041195,41,92‰
20051053,91,30‰
200696 6,41,99‰
2007915,81,65‰
2008866,81,85‰
2009804,61,28‰

Zdroj: Informace o činnosti české daňové správy za roky 2000 až 2009, ČSÚ

Z tabulky je patrné, že v průběhu posledních deseti let každoročně klesá počet dokončených daňových kontrol a klesající trend vykazuje také hodnota daní doměřených na základě daňových kontrol vyjádřená podílem doměrků na hrubém domácím produktu. Zatímco v roce 2000 doměřily finanční úřady na daních 3,34 promile HDP, v roce 2009 už to bylo jen 1,28 promile HDP. 

A jak hodnotí provádění daňových kontrol sama daňová správa?

"Kontrolní činnost se stává rok od roku náročnější. Zvyšují se nároky na odbornou připravenost a také na zkušenost pracovníků kontroly nejen z oblasti daňové legislativy, ale i dalších oblastí práva. Rostou nároky i na jejich psychickou odolnost. Daňové řízení je obecně velmi komplikované také z důvodu rozdílných výkladů zákonů, zejména v oblasti správy daní, které jsou ovlivňovány i vyvíjející se judikaturou soudů. 

Složitý proces dokazování má vliv na počet zkontrolovaných subjektů, délku daňových kontrol a v neposlední řadě i na výši doměřené daně. Tuto skutečnost do jisté míry ovlivňuje i rozsah daňových zákonů a jejich časté změny, jejichž důsledkem je zvyšování nepřehlednosti platné právní úpravy.

Daňové subjekty - právnické osoby - jsou v řadě případů zastupovány daňovými poradci či právníky. Značným problémem se stává samotné zahájení daňové kontroly. Po oznámení, že u daňového subjektu bude zahájena kontrola, vyvíjí subjekty nebo jejich zástupci nemalé úsilí k tomu, aby tomuto řízení zabránili. Dochází často ke změnám osob ve funkci jednatele a v několika případech bylo nutné ustanovit správcem daně zástupce. Ti se však ustanovení brání. V souvislosti s Nálezem Ústavního soudu zn. I. ÚS 1835/07 podávají daňové subjekty ve větší míře námitky na důvodnost zahájení daňové kontroly. 

Přetrvává problém obstrukcí v procesu dokazování, a to nejen ze strany daňových subjektů, ale i jejich zástupců z řad daňových poradců. Ti často žádají o prodloužení lhůty k předložení důkazních prostředků, úmyslně navrhují důkazní prostředky, jejichž provedení je časově náročné, např. výslechy svědků (i ze zahraničí), svědků, kteří se nacházejí ve výkonu trestu, případně důkazní prostředky, jejichž správnost lze ověřit pouze v zahraničí apod. Problémy, s nimiž se pracovníci kontrolních oddělení FÚ potýkají, se v podstatě již několik let nemění, nicméně z hlediska četnosti gradují. V souvislosti s Nálezem Ústavního soudu zn. I. ÚS 1611/07 je zřejmá snaha tato daňové řízení úmyslně prodlužovat. 

V průběhu daňové kontroly mění řada daňových subjektů své sídlo, nebo své zplnomocněné zástupce. Ti pak požadují za účelem seznámení se s průběhem daňové kontroly opakovaně nahlédnout do spisu. Dochází tak k prodlužování doby trvání jednotlivých kontrol a současně se snižuje i počet zkontrolovaných subjektů. Časová náročnost provádění daňových kontrol se zvyšuje i z důvodu nutnosti provádění rozsáhlého důkazního řízení. Za účelem dosažení prekluze lhůty pro doměření daně předkládají daňové subjekty nové důkazní prostředky, v mnoha případech až po projednání a podpisu zprávy o daňové kontrole." 

Zdroj: Informace o činnosti české daňové správy za rok 2009 

Faktem je, že pro rok 2012 Ministerstvo financí připravuje vznik speciálního finančního úřadu pro banky, pojišťovny a právnické osoby s obratem nad 2 mld. Kč ročně. Úřad by měl mít zhruba 200 zaměstnanců, kteří by měli být vyškoleni na složitější finanční a účetní transakce. Specialisté by skutečně mohli efektivněji kontrolovat vybrané typy poplatníků. Klíčové ovšem je, kde daňová správa tyto specialisty vezme. V době škrtů a snižování platů ve státní správě to těžko budou noví lidé a problémem mohou být i samotné náklady na školení.

Dalším faktorem, který by teoreticky mohl vést k tvrdším daňovým kontrolám, je účinnost nového daňového řádu od 1.1.2011, který pracovníkům finančních úřadů poskytuje určité možnosti provádět daňové kontroly efektivněji (např. přesněji definuje postup při zahájení a ukončení daňové kontroly). Na druhou stranu dopad jakékoli legislativní změny prověří až praxe. 

Mají se tedy daňoví poplatníci nyní bát tvrdších daňových kontrol? Podle mého názoru není žádný důvod se domnívat, že by daňová správa dokázala změnit trend v daňových kontrolách posledních let. Není důvod se daňových kontrol nyní bát více než dříve. Skutečné údaje ukazují spíše opak. Je ale dobré si uvědomit, proč tomu tak je. Jedním z faktorů, který přiznává i daňová správa, je rostoucí míra angažovanosti kvalifikovaných daňových poradců. Pouze poradce, který se orientuje v obsáhlých daňových předpisech, výkladech a judikatuře, může klientovi při daňové kontrole účinně pomoci.

Daniel Kunc
---

Náklady na výzkum a vývoj

11. srpen 2010

Náklady na výzkum a vývoj - upřesnění definice

V roce 2009 byl novelizován zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, na jehož definice výzkumu a vývoje odkazuje zákon o daních z příjmů při stanovení toho, jaké výdaje se kvalifikují pro odčitatelnou položku na výzkum a vývoj. Pro daňové potřeby je důležité, že novela nově definuje, co je výzkumem (základním a aplikovaným) a co vývojem (nově: experimentální vývoj).

Experimentální vývoj je dle nové definice získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností pro návrh nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Dle předchozí definice vývoje postačovalo, že činnost vývoje směřovala novým nebo zlepšeným produktům.

Novela také zavádí nový pojem inovace. Inovacemi se rozumí zavedení nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb do praxe. Rozlišují se přitom inovace postupů a organizační inovace. Výdaje na činnosti spadající pod pojem inovace se tedy nekvalifikují pro odčitatelnou položku na výzkum a vývoj.

V návaznosti na nové znění zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (upravený název) novelizovalo MF ČR Pokyn č. D-288, který poskytuje návod k uplatňování odčitatelné položky na výzkum a vývoj (sdělení zveřejněné ve Finančním zpravodaji 4/2010 ze dne 3.5.2010). Kromě upravených definic výzkumu a vývoje obsahuje novela Pokynu č. D-288 také nová pomocná kritéria pro odlišení výzkumu a vývoje od ostatních (příbuzných) činností. Poplatník přitom nemusí splnit všechna pomocná kritéria.

Poplatníci, kteří za rok 2010 hodlají uplatňovat odčitatelnou položku na výzkum a vývoj, by proto měli prověřit, zda jejich činnost nová kritéria pro výzkum a vývoj splňuje.

Daniel Kunc
---

Dárky a reklamní předměty

11. srpen 2010

Dárky a reklamní předměty

Víte přesně, kdy si můžete „dát do nákladů“ výdaje na pořízení pozornosti pro Vaše obchodní partnery? A kdy si můžete z těchto výdajů uplatnit nárok na odpočet daně z přidané hodnoty? Je poskytnutí takové pozornosti zdanitelným plněním? Zákon o dani z příjmů stanoví daňovou účinnost výdajů na reklamní a propagační předměty, zákon o dani z přidané hodnoty zase definuje nárok na odpočet u dárků poskytnutých v rámci ekonomické činnosti.

Podle zákona o daních z příjmů lze jako daňově účinný výdaj uznat výdaj na reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez DPH nepřesahuje 500 Kč a jenž není s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně.

Po poměrně dlouhou dobu bylo vymezení těchto předmětů v obou předpisech stejné, resp. vymezení v zákoně o DPH odkazovalo na definici reklamních a propagačních předmětů v zákoně o dani z příjmu. Novelami zákona o DPH z let 2008 a 2009 se však definování obou předmětů v daňových zákonech oddělilo. V současné době je definice daňově příznivé pozornosti pro obchodní partnery v zákoně o DPH liberálnější a platí, že dárek nemusí být pro účely uplatnění odpočtu DPH z výdajů na jeho pořízení opatřen obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele dárku nebo názvem propagovaného zboží nebo služby a může jít o zboží, které je předmětem spotřební daně.

Jaké varianty mohou nastat, si lze uvést na příkladu kuličkového pera darovaného právnickou osobou v rámci její ekonomické činnosti:

Hodnota kuličkového pera bez daně

Označení kuličkového pera obchodní firmou Daň z příjmů – daňově účinný náklad?Daň z přidané hodnoty
Nárok na odpočet daněCharakter poskytnutého plnění
400,- KčANOANO(reklamní předmět)ANO (dárek)Není zdanitelným plněním  
400,- KčNENE(dar  - výdaj na reprezentaci) ANO(dárek) Není zdanitelným plněním
600,- KčIrelevantníNE (dar - výdaj na reprezentaci) NE(reprezentace)Plnění osvobozené od daně
Daniel Kunc
---

Daňový řád: Lhůta pro vyměření daně

11. srpen 2010

Lhůta pro vyměření daně po 1. 1. 2011

S účinností od 1. 1. 2011 se správa daní se bude řídit novým procesním předpisem, zákon o správě daní a poplatků bude nahrazen daňovým řádem. Jednou z věcí, která se oproti současné úpravě výrazně změní, je běh lhůty pro vyměření daně. Běh této lhůty přitom může mít zásadní vliv na daňové povinnosti poplatníka.

Současná úprava

V současnosti platí, že základní lhůta pro vyměření daně je tři roky a začíná běžet od konce zdaňovacího období, v němž vznikla daňová povinnost, tzn. dle rozhodnutí Ústavního soudu z konce roku 2008 od konce zdaňovacího období, za které se podává daňové přiznání (tzv. teorie 3+0). Byl-li před uplynutím této lhůty učiněn úkon správce daně směřující k vyměření daně nebo jejímu dodatečnému stanovení, běží tříletá lhůta znovu od konce roku, v němž byl daňový subjekt o tomto úkonu zpraven.

Nová úprava

Daňový řád přinese řadu změn. Podívejme se na ty nejdůležitější:

Posunutí počátku běhu lhůty: Dle nové úpravy začne lhůta pro vyměření daně běžet až dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového přiznání nebo v němž se stala daň splatnou, pokud nebyla povinnost podat řádné daňové přiznání. Např. má-li poplatník daně z příjmů povinnost podat daňové přiznání v do 6 měsíců po skončení zdaňovacího období, základní lhůta pro vyměření daně uplyne o 6 měsíců později, než dle současné úpravy.

Prodloužení základní délky lhůty: V současném znění daňového řádu je základní délka lhůty stanovena na dobu 3 let shodně se současnou úpravou. Ministerstvo financí ČR však nyní navrhuje „technickou“ novelu daňového řádu, která zahrnuje i zásadní prodloužení lhůty pro vyměření daně z 3 na 5 let. Vzhledem k tomu, že záměr prodloužit lhůtu je deklarován v Programovém prohlášení vlády ČR, lze předpokládat schválení této změny.

Prodlužování lhůty o 1 rok: Nově je doplněn institut prodlužování lhůty o 1 rok ve vyjmenovaných případech, z nichž nejčastější budou případy podání dodatečného daňového přiznání, doručení výzvy k podání dodatečného daňového přiznání nebo doručení rozhodnutí ve věci odvolání. Dosud tyto úkony samy o sobě lhůty pro vyměření daně neprodlužovaly. Nyní budou prodlužovat v případě, že byly učiněny v období 12 měsíců před uplynutím dosavadní lhůty.

Přerušení lhůty: Tak jako v současné úpravě se bude lhůta pro vyměření daně přerušovat a poběží znovu v případě zahájení daňové kontroly. Nové však bude to, že k přerušení lhůty dojde i v okamžiku, kdy daňový poplatník podá řádné daňové přiznání po termínu pro jeho podání. Tím si po novu sám prodlouží termín pro vyměření daně.

Trestné činy: Nově bude možné daň vyměřit i po uplynutí lhůty pro vyměření daně, pokud bylo pravomocně soudem rozhodnuto, že byl spáchán daňový trestný čin, nebo pokud poplatník podá daňové přiznání a uhradí daň včetně jejího příslušenství, je-li uhrazení daně nutné pro zánik trestnosti daňového trestného činu z důvodu účinné lítosti.  

Přechodná ustanovení

Přechodné ustanovení daňového řádu pro běh lhůty pro vyměření daně je radikální. Okamžik počátku běhu lhůty určený podle dosavadních právních předpisů platných do 31. 12. 2010 zůstává zachován, nicméně běh a délka lhůty pro vyměření daně, která započala a neskončila do 31. 12. 2010, se má od 1. 1. 2011 již posuzovat podle ustanovení daňového řádu. Podle některých právních názorů je lhůta pro vyměření daně hmotně právním ustanovením a takto formulované přechodné ustanovení by znamenalo nepřípustnou retroaktivitu. Na výsledek potenciálního sporu je nutné počkat.

Daniel Kunc
---

Programové prohlášení vlády - co se změní v daních

5. srpen 2010

Programové prohlášení vlády - co se změní v daních

Programové prohlášení vlády naznačuje, jaké má nová vláda plány v daňové oblasti. Na jednu stranu se vláda zavazuje usilovat o zjednodušení daňového systému, na druhou stranu slibuje zavést řadu nových opatření a výjimek. Dle očekávání chce vláda urychleně dokončit projekt Jednotného inkasního místa (JIM) pro daně a odvody (sociální a zdravotní pojištění), jehož zavedení by mělo snížit náklady na výběr daní a odvodů jak na straně státu, tak na straně daňových subjektů.

Daň z příjmů

Vláda se zavazuje předložit nový zákon o daních z příjmů, který chce připravit výrazně jednodušší a přehlednější a snížit tak administrativní náklady na straně státu i poplatníků. Vláda zamýšlí „zrušit většinu stávajících daňových výjimek s výjimkou podpory vědy a výzkumu, rodin s dětmi, odpovědnosti vůči slabým a potřebným, vlastního bydlení a odpovědnosti vůči vlastnímu vzdělání a stáří.“

Výzkumu a vývoji by se mělo dostat dalšího zvýhodnění, protože vláda chce daňově zvýhodnit spolupráci ve výzkumu a vývoji mezi univerzitami, veřejnými vědeckými institucemi a podnikatelským sektorem.

Nově by mělo být zavedeno daňové zvýhodnění poplatníků, kteří doma pečují o seniory s vyšším stupněm závislosti na jejich péči. Pečující by měl uplatnit daňový odpočet ve stejné výši jako při péči o děti.

Vláda si dále představuje, že v rámci nového zákona o daních z příjmů dojde ke „sjednocení základů jednotlivých veřejných odvodů a odstranění drtivé většiny stávajících daňových výjimek z důvodu rovného přístupu ke všem poplatníkům.“ Tím má vláda evidentně na mysli především sjednocení vyměřovacích základů pro pojistné na sociální a zdravotní pojištění osob samostatně výdělečně činných a zaměstnanců. Sjednocením základů přitom nemá dojít ke zvýšení odvodové zátěže OSVČ.

Vláda dále údajně „nechce zvyšovat progresi daně z příjmů fyzických osob“, chce ale do roku 2012 eliminovat degresi, ke které dochází v pásmu příjmů nad maximální vyměřovací základy pro odvody pro sociální a zdravotní pojištění.

Více mají být zdaněny příjmy z loterií, veškerého hazardu a v této oblasti mají být odstraněny výjimky. Příjmy firem podnikajících v této oblasti mají být zdaňovány jednotnou sazbou 20 %.

Nový zákon o daních z příjmů by měl postihovat i zdanění v případě dědění a darování.

Sociální a zdravotní pojištění

Změny v zastropování vyměřovacího základu pro pojistné na sociální a zdravotní pojištění (v současné době šestinásobek průměrné mzdy) by měly být účinné až od října roku 2011.

Pro podporu zaměstnání na částečnou pracovní dobu rodičů s dětmi do 6 let, zdravotně postižených a osob pečujících o handicapované by měly být zavedeny slevy na sociálním pojištění pro zaměstnavatele ve výši 7 200,- Kč ročně za každý částečný úvazek takovéto osoby.

Daň z přidané hodnoty

Vláda chce ulevit dodavatelům – plátcům DPH, jejichž dodávka zboží nebo služeb není dlouhodobě zaplacena. V takovém případě by odvedená DPH měla být dodavateli vrácena. Legislativně přitom mají být omezeny možnosti zneužívání této úlevy.

Dále chce vláda vyvinout úsilí o změnu směrnice EU o společném systému DPH tak, aby DPH bylo obecně odváděno až po zaplacení faktury.

Správa daní

Vláda zamýšlí zpracovat analýzu daňové amnestie a prodloužit lhůtu pro vyměření daně ze současných tří na pět let.

Mezinárodní zdanění

Vláda se rozhodla, že nebude podporovat legislativní harmonizaci v rámci EU v oblasti daňové politiky. Vzhledem k harmonizaci DPH v rámci EU se toto předsevzetí týká především daně z příjmů.

Daniel Kunc

« Starší Novější »

TOPlist